Srpen 2016

Proč nejsem umělec a jaká je moje filosofie

13. srpna 2016 v 23:54 | Merethe |  Slova
Dnes se umělcem nazývá opravdu kdekdo, co si budeme vykládat. Respektive skoro každý, kdo kdy nakreslil nebo namaloval obrázek a následně jej sdílel někde na internetu. Ale to je do jisté míry v pořádku. Svým způsobem proti tomu nic nemám, ale už jen z tohoto důvodu já se nazývat umělcem alespoň rok kategoricky odmítám a na veřejnosti si tak ani nepřeji být oslovována. Ať si každý dělá co je mu milé, ale já nejsem ani "umělec", ani Umělec.



(Tahle surrealistická kresba je nedodělaná, kreslím ji v práci při nudných chvilkách)

Merethe a její Rusové

11. srpna 2016 v 22:25 | Merethe |  Slova
Netřeba se děsit, nehodlám tady vykládat o svých kdovíjakých mezinárodních úletech (které se nekonaly, nekonají a ani konat nebudou), nebudu rozprávět ani o politice, ani o sportu, ani o ničem podobném. Chci se jen vyjádřit o tom, co je mi blízké a na co nedám dopustit. Pokračujte v četbě, možná jsme stejná krevní skupina.
Každý je svého druhu geek, nebo alespoň ve velice umírněném koutku duše. Někdo stovky minut obkoukává DoctoraWho, kdekdo to samé praktikuje s Hrou o trůny, někdo je vášnivým rybářem, jiný miluje leteckou techniku, hraje počítačové hry (nebo je rovnou mně nebezpečná příšerka - hráč Pokémon GO) a mnoho dalších aktivit či neaktivit, které jsou schopni moderní lidé provozovat.
Znáte otázku: "Co rád/a čteš"? Kdo je knihomol, či se občas k tomu poklidně vyhlížejícímu svazečku papírových emocí jen přiblíží, ví moc dobře o čem mluvím. Starší lidé u mladých hrozně oceňují, když na tuto otázku odpovíte stylem: českou klasiku, českou poezii, české úplně všechno, co má pevnou i paperbackovou vazbu. Mám to vypozorované.
V komunitách současných "sečtělíků" zaměřených na klasiku zas hodně souhlasu obdržíte, když použijete hesla jako: Balzac, britská literatura, Victor Hugo, Shakespeare apod. Pokud se nějakou šťastnou náhodou octnete ve společnosti poétů, odsouhlasí vám snad úplně všechno od Eddy po dětské říkanky. Takové shrnutí literárních společností. S nadsázkou.
A kde jsem já? Když se mě tyto skupiny milovníků knih zeptají na autory, odpovím Šrámek, Čapek, Hrubín, Svěrák, Shakespeare (už mě obletují i poéti) a dozajisté Viktor Dyk, který mě dostal svým Krysařem na doporučení jednoho nejmenovaného, mého nejmilejšího Viktora...
Položí-li mi však někdo úvodní otázku, kterou jsem uvedla hned ve třetím odstavci, mám jasnou odpověď. Ruskou literaturu.


Žiju ve Šrámkově Písku

6. srpna 2016 v 21:12 | Merethe |  Slova
Možná bude těžší chápat tento článek, pokud jste zatím nečetli klasické dílo Fráni Šrámka Stříbrný vítr, nebo pokud nemáte alespoň drobné ponětí o Šrámkově osobnosti. Jen malé upozornění na úvod.
No a teď k věci. Mé rodné město je Písek. Hlásím se jako Písečák, nestydím se za to, že jsem z tak relativně malého města, jako to běžně dělají moji vrstevníci, kteří nehorázným způsobem vyčítají světu, že se museli narodit jako "burani" v takovém zapadákově.